Stanislav Vašina: Čtenářský deníček

Zdeněk Kratochvíl, Jan Bouzek: Od mýtu k logu

Zdeněk Kratochvíl, Jan Bouzek: Od mýtu k logu  - obrázek

Zdeněk Kratochvíl, Jan Bouzek: Od mýtu k logu - obrázek

Herrmann a synové, 1994
Autoři se zabývají vznikem řecké filozofie a racionálního myšlení a vlivem řeckých mýtů na tento proces. K otázce mýtů podotýkají:

"Mýtická zkušenost může mít velmi různé podoby. K její struktuře ale většinou patří jasná vertikální orientace (nebe, země, podsvětí), paralely mezi pohlavní podvojností člověka a strukturou zakoušeného světa, podřízenost i partnerství vůči mimolidským a nadlidským silám, vztah smrti a "posmrtného" života, podřízenost osudu. Mýtus formuje úžas vůči posvátnu do podoby úcty, kterou lze vzdát obřadem i slovem. Obřadem i slovem zpřítomňuje cosi původního, k čemu se obrací. Slovo je v něm slovem působícím - to je společným jmenovatelem mýtu, magie a poezie, byť pokaždé v jiné míře a v jiném kontextu."

Autoři se také věnují otázce vlivu kultu Apollóna a Dionýse na řecké myšlení. Tito bohové již nebyli pány přírodních sil nebo částí světa, ale vládli něčemu uvnitř člověka, částem lidské duše, které taky inspirovali. Sem patří na počátku Athéna, pramyšlenka vyskočivší z hlavy Diovy v plné zbroji, dále pak Apollón a Dionýsos. S dionýsovským světem souvisí v archaické době především individualizace, vytržení člověka z pokrevního společenství tak, aby mohl samostaně či spolu s jinými jemu pokrevně nepříbuznými působit; v rámci družinictví. Mezi těmi, kteří se společně opojí dionýsovským obřadem vína, se ustavuje nové pouto, které není závislé na poutech pokrevních. Takto lze svobodně navazovat spojenectví. Apollón je naopak spojován hlavně s věšteckým vytržením, teprve postupně se Apollón stává patronem lidského vědomí a snad i přímo filozofie, neboť sám má s přítomností svého jasného vědomí jakési potíže.
25.07.2008 21:29:29
stanislav vasina
TOPlist
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one